ÿþ<html> <head> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html" charset="unicode"> <meta name="GENERATOR" content="Microsoft FrontPage 4.0"> <meta name="ProgId" content="FrontPage.Editor.Document"> <title>Kungpao</title> </head> <body BGCOLOR="#000000" TEXT="#FFFFFF" LINK="#000000" VLINK="#000000" alink="#000000"> <FONT FACE="Verdana"> <font size="2" color="#FF0000"><B>Události na námstí Tchien-an men na jaYe 1989</B></font><font size="2" color="#FF0000"><BR><BR></font> <TABLE BORDER=0 WIDTH=700> <TR> <FONT COLOR="ffffff" SIZE="2"> Po smrti Mao Ce-tunga ( 1976) a odeznní tzv.  kulturní revoluce (1967-1976) zahájila ína politiku  otevYení se svtu a vyhlásila  politiku tyY modernizací , která mimo jiné za ala postupn zavádt tr~ní hospodáYství. Brzy se za aly objevovat hlasy volající i po  páté modernizaci , po demokratických reformách. Jedním z klí ových hnutí v tomto ohledu byly  Zdi demokracie (1978-1979), kde ob ané formou plakáto vyjadYovali názory ke spole enským a politickým otázkám. Hnutí bylo roku 1979 potla eno a hlavní pYedstavitelé uvznni - nejvýznamnjaí disident Wej ding-aeng strávil ve vzení celkem pYes 15 let.<BR><BR> Dalaí významnjaí nepokoje vyaly v roce 1986 z prostYedí univerzit (napY. studentské demonstrace v Pekingu a na vysokém u ení technickém v provincii Che-fej, v té dob vedené pozdjaím pYedním disidentem, astrofyzikem Fang Li- ´). Z univerzitního prostYedí vyalo i volání po demokratických reformách v roce 1989, jejich~ potla ení nechvaln proslulo jako masakr na námstí Tchien-an men.<BR><BR> <FONT COLOR="ff0000"><B>15. 4. 1989</B></FONT> zemYel <B><FONT COLOR="ff0000">generální tajemník strany Chu Jao-pang</FONT></B>, který byl naklonn dialogu se zastánci reforem. Jeho smrt byla impulsem k tryzn na námstí Tchien-an men, demonstracím u sídla vlády, k nepokojom v dalaích ínských mstech a ke studentským stávkám. Do ohn pYilil oleje <B><FONT COLOR="FF0000">úvodník ústYedního tiskového orgánu strany }en-min ~´-pao z 26. 4. 1989</FONT></B>, odrá~ející nedávné vystoupení Teng Siao-pchinga na politbyru. Stále více demonstrujících studento se proti nmu za alo ohrazovat, ~ádat odvolání úvodníku a dialog s vládou.<BR><BR> Aby vláda uklidnila situaci pYed blí~ící se návatvou Michaila Gorba ova a zasedáním Asijské banky, <B><FONT COLOR="FF0000">29. 4.</FONT></B> uspoYádala tYíhodinovou besedu se studentskými vodci pYed televizními kamerami. Na <B><FONT COLOR="FF0000">3. a 4. 5.</FONT></B> pYipravily neoficiální studentské organizace akce k oslavám 70. výro í Májového hnutí. Generální tajemník ao C´-jang v rozporu s úvodníkem z 26. 4. studentské hnutí oslavil za  vlastenecké a zú astnil se kritické besedy o Teng Siao-pchingov koncepci politických reforem. Studenti na to reagovali  Deklarací dobré vole , v ní~ formulovali zásady dialogu s vládou a vyzvali k návratu do akol. <BR><BR> Poté, co <B><FONT COLOR="FF0000">pYedseda vlády Li Pcheng</FONT></B> odmítl se studenty jednat, <FONT COLOR="FF0000"><b>13. 5.</B></FONT> obnovili stávku a pYes tisíc jich zahájilo hladovku. Pozdji je za ali podporovat i novináYi. Redakce stranického deníku }en-min ~´-pao poslala petici, v ní~ se omluvila za úvodník a po~adovala svobodu tisku. K té se pYipojilo pYes tisíc novináYo z rozných redakcí. To mlo za následek prolomení cenzury a jeat vtaí rozaíYení myalenek hnutí po celé zemi. Mezitím do Pekingu <FONT COLOR="FF0000"><B>16. 5. pYiletl Gorba ov</B></FONT>, jeho~ následovaly tisíce zahrani ních reportéro. Gorba ov se sice s ínskými pYedstaviteli seael pouze na letiati, aíYení zpráv o prodemokratickém hnutí do svta vláda ji~ vaak nemohla bránit. Na námstí ka~dý den protestovaly statisíce, nkdy i pYes milion lidí a pYes 3000 studento dr~elo hladovku. <FONT COLOR="FF0000"><B>18. 5. pYedseda vlády Li Pcheng</B></FONT> nakonec souhlasil se setkáním se studentskými vodci (<FONT COLOR="FF0000"><B>Wu-er-kchaj-si, Wang Tan, Siung Jen, Wang chao-chua, Wang ´-sin, `ao diang</B></FONT>, mezi dalaí vodce patYili napY. <FONT COLOR="FF0000"><B>Li Lu</B></font> a <B><FONT COLOR="FF0000"> chaj Ling</FONT></B>).<BR><BR> <FONT COLOR="FF0000"><B>18. 5.</B></FONT> pYiael za studenty na námstí Tchien-an men <FONT COLOR="FF0000"><B>generální tajemník ao C´-jang</B></FONT>, který byl o den pozdji odstaven od moci a zbytek ~ivota strávil v domácím vzení.<br><BR> Pozdji byl z rozhodnutí <FONT COLOR="FF0000"><B>pYedsedy vlády Li Pchenga</B></FONT> vyhláaen výjime ný stav a do Pekingu povolána armáda, která zatím zostávala za barikádami.<BR><BR> Protestující vznesli po~adavky na odchod vojsk, zruaení výjime ného stavu, odvolání Li Pchenga, Teng Siao-pchinga a Jang `ang-kchuna a svolání schoze parlamentu (VSLZ). Vedoucí pYedstavitelé státu a armády byli rozdleni na stoupence a odporce reforem, ke konci kvtna vaak pYebrala iniciativu  stará garda .<BR><BR> <FONT COLOR="FF0000"><B>30. 5.</B></FONT> byla na námstí Tchien-an men vzty ena polystyrenová socha, i spíae obrovská busta <FONT COLOR="FF0000"><B> Bohyn svobody </B></FONT>. <FONT COLOR="FF0000"><B>3. 6.</B></font> se armáda v po tu 200 tisíc mu~o za ala probíjet do centra. Demonstranti dostali poslední mo~nost, aby opustili námstí Tchien-an men. <FONT COLOR="FF0000"><B>4. 6.</B></FONT> po polnoci, mezi jednou a pátou hodinou ranní vojáci vjeli s tanky a dalaí t~kou technikou na námstí a zbylé demonstranty zmasakrovali. Kolik lidí zahynulo, není pYesn známo. Odhady za ínají na 700 obtech, demonstranto i vojáko.<BR><BR> ínská vláda tyto události pozdji prohlásila za  kontrarevolu ní pu  . Policie za ala provádt hromadné zatýkání osob v hnutí jakkoliv anga~ovaných. Nkterým studentským vodcom se podaYilo uprchnout pYes Hong Kong do ciziny, jiní byli uvznni. <BR><BR> Bhem nkolika dalaích let se komunistické stran podaYilo prakticky zlikvidovat opozi ní hnutí. V ín zatím doalo k velkému rozvoji tr~ního hospodáYství a konzumní spole nosti. O událostech 4. ervna 1989 se v ínských oficiálních médiích prakticky nemluví. Tyto události si pravideln pYipomínají íHané v Hong Kongu, kde v roce 1989 demonstrace na podporu prodemokratického hnutí rovn~ probhly. Z LR je jen sporadicky v souvislosti s tímto výro ím slyaet o protestech rodi o zabitých studento nebo o inzerátech jejich sympatizanto v regionálním tisku. Dialog opozice s vládnoucí mocí nebyl nikdy obnoven. Kdo pYekro í ur itou mez, je stále perzekuován, ae jsou to signatáYi Charty ´08, stoupenci podzemních církví, lenové spolko pro studium reforem politického systému, ekologi tí aktivisté, i jiní. `iroké masy se vaak do tchto aktivit vtáhnout nenechávají, vysta í si s  plným talíYem .<BR><BR> Na letoaní rok pYipadá 20. výro í mQÛV Liou s´ ( tvrtého ervna), mli bychom si tyto události pYipomenout, proto~e jejich odkaz by neml být zapomenut. <BR><BR> <p align="right"><A HREF="http://cinstina-preklady.wz.cz"><font SIZE="2" COLOR="yellow">(Václav Laifr)</font></A></p> </TD> </TR> </TABLE> <P ALIGN=CENTER> <A HREF="img/kungpao-plakat64.jpg"><img src="img/thumbnail/kungpao-plakat64.jpg"</A></BR> </P> </FONT> </BODY> </HTML>